Práce telefonního operátora na tísňové lince je obzvlášť obtížná. Člověk musí denně čelit problémům druhých lidí v jejich nejtěžších situacích. Jenže Keith Weisinger byl muž na svém místě, a jen díky své duchapřítomnosti možná zachránil jedné ženě život.
Jednoho večera se totiž neznámá žena dovolala na tísňovou linku a chtěla si objednat pizzu. Nejprve si Keith myslel, že se jedná o vtip, poslézu mu ale došlo, že žena je zřejmě v úzkých a nemůže mluvit. Rozhovor probíhal následovně:
“Tísňová linka, jaká je vaše adresa?”
“Hlavní ulice 123”
“Dobře, co se tam děje?”
“Chtěla bych si objednat rozvoz pizzy.” ("bezva, další vtipálek," pomyslel si Keith).
“Paní, dovolala jste se na tísňovou linku.”
“ Ano, já vím. Mohu prosit velkou pizzu, napůl salámovou a napůl s houbami?”
“No... omlouvám se, ale víte, že voláte na tísňovou linku, že?”
“Ano, za jak dlouho to asi bude?”
“Paní, je u vás vše v pořádku? Máte problémy?”
“Ano, mám.”
“A nemůžete mluvit, protože je s vámi v místnosti někdo další?” (okamžik uvědomění)
“Přesně tak. Takže za jak dlouho tu asi bude?”
“Jeden strážník je kousek od vašeho domu. Máte v domě nějaké zbraně?”
“Ne.”
“Můžete se mnou zůstat na telefonu?”
“Ne. Brzy nashle, díky.”
