pondělí 21. února 2022

Prezident podepsal pandemický zákon.

 




Prezident Miloš Zeman v pondělí podepsal pandemický zákon, který umožňuje přijímat mimořádná protiepidemická opatření. Navzdory protestům a mnohahodinovým obstrukcím v Poslanecké sněmovně tak novela brzy vstoupí v platnost. Díky ní vláda bude moci například omezit fungování restaurací a dalších služeb, škol nebo konání hromadných akcí.






Přijetí novely pandemického zákona provázely protesty, obstrukce ze strany opozice, ale také veto od Senátu, který zákon vrátil zpět do Poslanecké sněmovny. Navzdory tomu všemu poslanci minulý týden zákon přijali a setrvali na původní verzi návrhu. V pátek tak zákon zamířil do Kanceláře prezidenta republiky, který jej v pondělí podepsal. V platnost vstoupí jeden den po vyhlášení ve sbírce zákonů.

Pandemický zákon představuje důležitý nástroj k přijímání mimořádných protiepidemických opatření. Ministr zdravotnictví Vlastimil Válek (TOP 09) varoval, že pokud by nebyl přijat, vláda by se musela uchýlit k vyhlášení nouzového stavu. V následujícím přehledu se dozvíte, jaké zásadní pravomoci plynou z nově schváleného pandemického zákona.





Omezení služeb, obchodů a dalšího podnikání

Novela vládě umožňuje omezit výkon v podstatě jakéhokoliv podnikání v provozovnách, ale i mimo ně. Týká se to tedy prakticky veškerých služeb od ubytování, stravování v restauracích a hospodách, provozování barů, tanečních klubů a diskoték až po kadeřnictví, wellness nebo masáže.

Restrikcemi může ovlivnit i provoz obchodů a nákupních center, trhů a tržnic, sportovišť, zoologických zahrad, muzeí a galerií, hradů a zámků nebo divadel či kin. Na základě zákona může vláda například rozhodnout o úpravě otevírací/provozní doby nebo provoz zcela zakázat.

"Změnami reagujeme na zkušenosti a rozsudky Nejvyššího správního soudu, které ukázaly, že nebylo možné na základě tohoto zákona regulovat některé činnosti, například stravovací služby, diskotéky a tak dále. Zákon je teď upraven tak, aby to v souladu s judikaturou, která mezitím vznikla, šlo," vysvětlil již dříve premiér Petr Fiala (ODS).



Omezení akcí

Zákon vládě umožňuje omezit konání hromadných akcí, veřejných i soukromých. Může například stanovit maximální počet lidí, kteří se mohou akce v jeden čas zúčastnit nebo stanovit jiné podmínky, pomocí kterých se sníží riziko šíření nákazy. Neplatí to pro schůze či různá zasedání veřejných orgánů nebo shromažďování –⁠ typicky demonstrace. Ty vláda na základě pandemického zákona omezit nemůže.

Výuka a mimoškolní aktivity
Pandemický zákon obsahuje i nástroje pro omezení výuky i jiné činnosti, která se týká vzdělávání dětí a mládeže. Starý pandemický zákon umožňoval omezit výuku na vysokých školách, výčet v novele je podstatně delší.

Zahrnuje konkrétně "vysoké školy, vyšší odborné školy, školy nebo školská zařízení, dětské skupiny, zařízení pro děti vyžadující okamžitou pomoc, zařízení péče o děti do 3 let věku, zařízení pro výchovu, výuku anebo mimoškolní vzdělávání dětí nad 3 roky věku nebo jiná obdobná zařízení."

Vláda tak může zasáhnout do výuky v podstatě na všech stupních vzdělávání od mateřských škol po vysoké, a to včetně školních družin a dětských skupin a klubů. Zároveň jí zákon umožňuje nařídit pravidelné testování žáků a studentů na covid-19.





Omezovat může i dětské tábory, lyžařské kurzy, školy v přírodě a další podobné akce pro děti. Součástí pravomocí je i stanovení podmínek konání těchto akcí.

Karanténa a izolace

Pandemický zákon obsahuje také ustanovení, které umožňuje nařizovat karanténu nebo izolaci na dálku, tzn. například prostřednictvím SMS zprávy. Mění se také maximální výše sankce za nedodržení mimořádného opatření. Například místo původních tří milionů byla horní hranice pokuty snížena na 600 tisíc korun.

"Nebyla to jednoduchá cesta, ale jsem rád, že se pandemický zákon podařilo schválit. Děkuji kolegům za podporu novely, za pozměňovací návrhy a přeji sobě i nám všem, aby pandemický zákon už brzy nebyl zapotřebí," prohlásil minulý týden ministr zdravotnictví Válek.

Pro přijetí hlasovaly všechny strany, které jsou součástí vládní koalice. Proti byli naopak poslanci z hnutí ANO a SPD. Předseda SPD Tomio Okamura dokonce po hlasování oznámil, že podá ústavní stížnost. Více informací se dozvíte v reportáži: