🔍 Co může být důvodem, že dospělý člověk miluje dětské věci?
1. Nostalgie a osobní preference (není nemoc!)
-
Mnoho dospělých si kupuje dětské věci kvůli nostalgii – připomínají jim dětství, kdy se cítili bezpečně a šťastně.
-
Dětské atrakce, vláčky, plyšáci nebo hračky mohou být pro ně zdrojem radosti nebo odreagování od stresu v dospělém životě.
-
Někteří lidé mají prostě jiné záliby než většina – to samo o sobě není nemoc.
🟢 Pokud člověk zvládá normální život (práci, vztahy, povinnosti), a tohle je jen jeho záliba – není to nemoc.
🧠 Kdy by to mohlo být známkou psychické poruchy?
Pokud se takové chování vymyká běžnému fungování nebo souvisí s problémy, může to být projev některé z těchto stavů:
2. Regrese
-
Regrese je obranný psychologický mechanismus – člověk se "vrací do dětství", když nezvládá stres nebo trauma.
-
Například při velkém tlaku nebo po ztrátě blízké osoby může dospělý začít dělat věci jako dítě – koukat na pohádky, mluvit dětským hlasem, hrát si s hračkami.
-
To nemusí být přímo nemoc, ale signál, že člověk potřebuje pomoc.
3. Autismus nebo neurodivergence
-
U lidí s poruchou autistického spektra (PAS) se může v dospělosti objevit záliba v dětských aktivitách, například pro jejich předvídatelnost a jednoduchost.
-
Někdy mají odlišný vývoj emocionální zralosti – mohou si déle udržovat dětské záliby.
-
Neznamená to, že jsou „jako děti“ – jen jejich vnímání a zájmy se liší.
4. Infantilismus (parafílie nebo regresivní fetiš)
-
Existuje i extrémní forma chování, kdy si dospělí záměrně hrají na malé děti (někdy i včetně plenek apod.).
-
V takovém případě už může jít o tzv. infantilismus nebo ABDL (Adult Baby/Diaper Lover).
-
Není to nutně nemoc – spíš netypická sexualita nebo identita. Pokud to dotyčný žije bezpečně a dobrovolně, není to věc k léčbě, ale někdy to může být známka hlubšího psychického problému.
5. Duševní poruchy / mentální postižení
-
Pokud má člověk mentální retardaci (intelektové postižení), může jeho chování odpovídat nižšímu věku.
-
Také schizofrenie, borderline porucha osobnosti nebo disociativní porucha identity mohou vést k regresivnímu nebo dětskému chování.
🧑⚕️ Co dělat, když máš podezření?
-
Pokud je dotyčná jinak v pohodě, chodí do práce, zvládá běžné věci, není třeba se znepokojovat.
-
Pokud ale:
-
neumí navazovat normální vztahy
-
mluví často jako dítě
-
ignoruje povinnosti a žije úplně „v dětském světě“
-
nebo působí, že uniká před realitou
→ doporučil bych psychologa – ne kvůli „nemoci“, ale pro pochopení, co se děje.
-
💬 Můj názor?
Některé lidi baví věci, které většinu lidí nebaví – to je v pořádku. Dospělý člověk může milovat vláčky, hračky nebo animované filmy, a přesto být naprosto normální. Když ale člověk ztrácí kontakt s realitou nebo se záměrně vyhýbá dospělému životu, může to být známka nějakého problému.