Svět se blíží k malé době ledové, tvrdí astronomové. Může za to nízká aktivita Slunce, která spěje do hlubokého minima. Přijít by mohla zhruba do dvaceti let.
"Už pátý den je Slunce bez jediné skvrny. Předtím jen velmi nepatrná dvojice. Opravdu klesáme do minima," informoval v pondělí na facebooku Astronomický ústav Akademie věd.
Množství slunečních skvrn je závislé na aktivitě Slunce. Čím menší aktivita je, tím méně skvrn se na Slunci objevuje. "Sluneční aktivita se mění v takzvaných cyklech, notoricky známé jsou ty jedenáctileté, ale ono je jich ještě několik s výrazně delší periodou," vysvětluje zástupce ředitele Hvězdárny a planetária hlavního města Prahy Jan Šifner.
V současné době jsme ve fázi, kdy sluneční aktivita ustává. "Zhruba za 20 let nastane malá doba ledová, protože aktivita Slunce spěje do svého hodně hlubokého minima," předpovídá Šifner. Podle něj teď bude stav, kdy je Slunce beze skvrn, čím dál tím častější. "Naopak bych jako výjimečnou označil situaci, kdy by se na Slunci objevilo skvrn hodně," dodal.
K podobným závěrům došli i další vědci. Například profesorka matematiky z Univerzity Northumbria ve Velké Británii Valentina Žarková zkoumala sluneční cykly a došla k závěru, že malá doba ledová nastane v horizontu 15 let. A jak sama vědkyně tvrdí, její předpověď vykazuje přesnost 97 procent.
Minimum solární aktivity ovlivní také počasí na planetě Zemi. Vědci očekávají kvůli nižší úrovni ultrafialového záření pokles teplot.
Malá doba ledová je označení pro klimatickou anomálii, se kterou se svět naposledy potýkal od 14. do 19. století a znamenala nejchladnější období za posledních 2000 let. Vyznačovalo se razantním ochlazováním a nepředvídatelným počasím.
V 15. a 17. století se citelně ochladilo na celá desetiletí, do té doby bylo chladných let vždy jen několik po sobě. Celé Grónsko se pokrylo ledem, zvětšily se alpské ledovce. Na celé severní polokouli panovaly kruté zimy. Léta byla velmi krátká a studená. V té době zamrzaly v zimě všechny řeky západní Evropy.
