pátek 15. června 2018

Vyšší mzdy jsou nesmysl, Češi si je nezaslouží, řekl exprezident Klaus






Růst ekonomiky i nízká nezaměstnanost katapultovaly průměrnou českou mzdu nad hranici 30 tisíc korun měsíčně. Ačkoliv se jedná o historické maximum, ve srovnání se Západem Česko stále zaostává. Podle bývalého prezidenta Václava Klause si však Češi větší mzdy zatím nezaslouží, finanční ohodnocení je podle něj „takové, jaké je“. Uvedl to na ekonomickém semináři s názvem "Jsou u nás mzdy opravdu nepřirozeně nízké," který pořádal Institut Václava Klause.





Podobný postoj jako Klaus zastávala také ekonomka Hana Lipovská z Masarykovy univerzity v Brně. Podle ní je důležité klást si především otázku, zda jsou mzdy nízké nepřiměřeně, a to s ohledem na ostatní ekonomické faktory. Poukázala tak na časté srovnávání s Německem, kde se průměrná mzda pohybuje kolem hranice 90 tisíc korun. Lipovská však připomněla, že po přepočtení odlišných cenových hladin a vyšší produktivity práce v Německu jsou úrovně mezd srovnatelné.



„Průměrná mzda by v Česku po započtení produktivity měla být na úrovni Portugalska nebo Řecka. A to skutečně je,“ dodala Lipovská, podle které však stát práci uměle prodražuje. Problémem je pro Lipovskou také množství nadnárodních korporací, které do Česka údajně nalákaly dřívější vlády skrze pobídky a dotace. Problém viděla Lipovská také v nepřiměřeném tlaku odborů. S tím nesouhlasil bývalý ministr průmyslu za ČSSD Jan Mládek. Podle něj mají s ohledem na současný ekonomický výkon Češi nárok na průměrnou hodinovou mzdu přibližně 12,5 eur, tedy o dvě a půl eura více, než je nyní.





„Pracující, ať už individuum nebo kolektiv, dostane nejen to, co si zaslouží, ale také co si vyjedná,“ vyzdvihoval nutnost odborů naopak Mládek. „V Česku se nestávkuje, jen občas manifestuje. Není divu, že jsme rájem nadnárodních společností,“ dodal Mládek. 

Kde se letos volí do Senátu: Seznam obvodů a na co si dát pozor >>>

 Shoda přitom mezi diskutujícími panovala při pohledu na francouzskou ekonomiku. Výše mezd v zemi je v poměru k výkonnosti ekonomiky totiž nejvyšší v rámci všech evropských států, což může signalizovat „projídání“ budoucnosti.




Vojtěch Benda z České národní banky připomněl, že růst mezd by měl reflektovat především růst produktivity i přesto, že byl v posledních letech tažen především zvyšováním platových podmínek u státních zaměstnanců. Tlak na růst mezd vytváří podle Bendy také nízká nezaměstnanost, která na trhu práce vytváří napětí, které je vyšší než v době před hospodářskou krizí.





„Vyčerpáváme kapacity práce, které ale musíme hledat jinde. V porovnání s ostatními zeměmi máme nižší zaměstnanost žen a lidí ze starších věkových kategorií,“ vysvětlil Benda. Podle něj růst ekonomiky a mezd zpomalí v polovině roku, kdy dojde ke zpřísnění měnové politiky, i poté by měl ale zůstat okolo pěti procent.



Ekonom Miroslav Zámečník rovněž upozornil na neagresivnost českých firem, kvůli čemuž dochází mezi rozdíly mezi tuzemskými společnostmi a zahraničními podniky. „Musíme se podívat především na snižování byrokratické zátěže,ׅ“ uvedl Zámečník hlavní důvod, který českým podnikatelům brání v rozvoji jejich byznysu. Případná recese by přitom podle něj zasáhla především firmy české, ne ty zahraniční.




Žádné komentáře:

Okomentovat

Děkuji za tvůj komentář.