Titanic nikdy na žádný ledovec nenarazil. Šlo o největší pojišťovací podvod všech dob. Zaoceánský parník vyrobila společnost International Mercantil Marine (IMM). Patřila americkému multimilionáři J. P. Morganovi a stavbou plavidla se beznadějně zadlužila. Jediným možným řešením bezvýchodné situace bylo tu dosud největší loď všech dob maximálně pojistit a poslat ji co nejdřív ke dnu. Aspoň tak soudí Jan Berwid-Buquoy, politolog a historik působící v ČR a Německu.
Titanic byl spuštěn na vodu 31. 5. 1911 v Belfastu (Severní Irsko). Svou první oficiální plavbu však vykonal až 10. 4. 1912. Gigantického obra totiž nechtěla žádná pojišťovna pojistit. Při bližším zkoumání se zjistilo, že takřka není schopen plavby. „Nepotopitelná“ loď byla spíš obrovskou plovoucí rakví. K její stavbě byl použit nekvalitní materiál, nýtované pláty už rezivěly, vnitřní prostory nebyly dokončeny, parník měl chronický nedostatek záchranných člunů, členům posádky chyběly dalekohledy, a dokonce i lodní šroub byl „vypůjčen“ ze sesterské lodi Olympic. Nyní tedy divu, že se po ohledání pojišťovací agenti od objektu raději úprkem vzdalovali.
IMM v čele s J. P. Morganem byla finančně v koncích a nemohla žalostný stav lodi změnit. Přesto se prezidentovi společnosti IMM J. Bruce Ismayovi podařilo uzavřít s vedením britské pojišťovny Lloyd’s of London pojistku na v dnešním přepočtu necelých 30 000 000 eur (asi 810 000 000 Kč) na vrak, který byl svým způsobem pro účely zaoceánských plaveb takřka b
IMM v čele s J. P. Morganem byla finančně v koncích a nemohla žalostný stav lodi změnit. Přesto se prezidentovi společnosti IMM J. Bruce Ismayovi podařilo uzavřít s vedením britské pojišťovny Lloyd’s of London pojistku na v dnešním přepočtu necelých 30 000 000 eur (asi 810 000 000 Kč) na vrak, který byl svým způsobem pro účely zaoceánských plaveb takřka b
Jak se „plovoucí rakve“ co nejrychleji zbavit
Teď šlo pouze o to, „plovoucí rakve“ se co nejrychleji zbavit …Titanic vyrazil na svou první a poslední plavbu 10. 4. 1912 z anglického přístavu Southhampton. Aby Lloyd’s of London vyplatila plnou pojistnou částku, bylo nutné dodržet určité podmínky: Loď se musela potopit na širém moři, volat o pomoc, ale nikdo nesměl přijet a zachránit ji, přičemž se musela potopit tak hluboko, aby byla nevytažitelná, a tím zamést za sebou jakékoliv stopy. Nejlepší by byla kolize s ledovcem, ale kde ho v polovině dubna uprostřed Atlantiku najít? Titanic si sice nechával telegraficky zasílat „varovné zprávy“ o tom, kde by se ledovce nacházet mohly, ale na žádný se mu narazit nepodařilo. Parník projel bez zádrhele všemi možnými nástrahami a začal nabírat přímý kurs na New York. V tom okamžiku nechali kapitán Edward J. Smith, vrchní důstojník Henry Wilde a president IMM, J. Bruce Ismay loď zastavit. Rozhlásili, že plavidlo narazilo na „ledovec“ a potápí se.
Titanic se zastavil na nejhlubším místě své plavby (3820 m od
Titanic se zastavil na nejhlubším místě své plavby (3820 m od
Cestující žádné nebezpečí až do výbuchu neviděli
Gigantické plavidlo stálo na místě, všude zářila světla, cestující v podpalubí byli v plné zábavě a o nějakém potápění nebylo ani památky. Zaoceánský gigant měl opravdu nedostatečný počet záchranných člunů. To ovšem ve skutečnosti nehrálo rozhodující roli. Cestující do nich totiž nechtěli nastupovat, protože neviděli důvod. První člun o kapacitě 65 osob byl spuštěn na hladinu s 28 cestujícími a druhý o kapacitě 40 lidi vezl pouze 12 osob. Málokterá ze záchranných pramic byla naplněna alespoň z 60 %. Skládací čluny nebyly pro nedostatek zájmu vůbec spuštěny na vodu. Proč? Žádný ledovec nebyl nikde vidět a loď se nepotápěla. Venku byla pouze nepříjemná zima. Teprve až nastaly dva mohutné výbuchy a parník se začal plnit vodou, nastal nepopsatelný chaos. Titanic se prolomil ve středu a obě půlky lodi se nezávisle na sobě začaly potápět.
Kam se poděli téměř všichni potenciální spiklenci?
Titanic se stal obětí promyšleného spiknutí a sabotáže, kterou s největší pravděpodobností provedl 2. telegrafista Harold Bride. Kam se poděli protagonisté tohoto brutálního aktu, kapitán Smith, jeho zástupce Wilde, 1. důstojník Murdoch, konstruktér Andrews a 1. telegrafista Phillips, není známo. Podle svědeckých tvrzení se nacházeli telegrafisté Phillips s Bride v člunu čís. 4. Zachránila je Carpathia. Smith plul s několika členy posádky na člunu, kde je zachycen na snímku, jak zachraňuje holčičku. Její matka mu za to na Carpathii v přítomnosti 1. důstojníka Lightollera vroucně poděkovala. Murdoch se zachránil spolu s Lightollerem na převráceném skládacím člunu. Konstruktér Andrews zmizel neznámo kam. Před výborem vyšetřovací komise v New Yorku vypovídali z okruhu potenciálních spiklenců pouze Ismay a Bride. Podle úřední verze se všichni ostatní „utopili“. Na rozdíl od mnoha jiných cestujících však jejich těla nikdy nalezena nebyla …
