Česká vláda schválila [19.10.] využití úvěru až do ve výše 400 milionů eur [cca 9,8 mld. Kč] od Rozvojové banky Rady Evropy [CEB] na základní životní potřeby Ukrajinců v Česku. Od CEB Česko již čerpalo grant ke stejným účelům.
„Cílem vlády je poskytnout efektivní humanitární pomoc těmto lidem, která s sebou nese i neočekávané výdaje státu vynakládané na základní životní potřeby lidí prchajících před válkou,“ uvádí na svých stránkách Ministerstvo financí ČR [MF ČR].
Podle MF ČR přijatý úvěr navyšuje státní dluh, a tedy i dluh sektoru vládních institucí ve stejném rozsahu jako v případě prodeje státních dluhopisů. Deset miliard dluhu v tomto případě stojí Česko na úrocích přes půl miliardy korun za rok. Úvěr sám o sobě podle MF ČR nepředstavuje nové rozpočtové prostředky nad rámec schváleného rozpočtového výhledu. A tak nemá přímý dopad na zvýšení schodku státního rozpočtu.
Při pokrývání nákladů na zvládání uprchlické krize jde již o druhou pomoc ze strany CEB směrem k České republice. Česko od CEB letos v dubnu získalo grant ve výši 399 899 eur [cca 9,8 mil. Kč] z Fondu pro migranty a uprchlíky [MRF]. Již tehdy přitom česká strana vyjednávala s CEB o aktuálním úvěru. Ne ale ve výši 400 milionů eur, ale 200 milionů eur [cca 4,9 mld. Kč]. Peníze z grantu využilo Ministerstvo vnitra ČR na správu uprchlických zařízení, poskytování ubytovacích, informačních, zdravotních, právních a sociálních služeb. Hmotným plněním pak byl nákup učebnic češtiny pro běžence z Ukrajiny.
„V případě dlouhotrvajícího konfliktu na Ukrajině odhadujeme, že by počet vysídlených osob z Ukrajiny v České republice mohl dosáhnout až 500 000. Tedy asi 5 procent z celkového počtu obyvatel země,“ uvedl tehdy při podpisu smlouvy o grantu s ministrem vnitra Vítem Rakušanem [STAN] guvernér CEB Carlo Monticelli.
A příliš se nemýlil. K 16.10. 2022 Česko od začátku ruské invaze na Ukrajinu udělilo běžencům z Ukrajiny 446 811 dočasných víz. Ta Ukrajincům plně otevírají dveře do tuzemského veřejného zdravotního pojištění, školství a na pracovní trh.
Proč si Česko půjčuje na zvládání uprchlické krize
S uprchlickým vízem dočasné ochrany podle Úřadu práce ČR [ÚP ČR] ke konci září pracovalo v Česku přes 88 900 lidí z Ukrajiny. Sociální a zdravotní odvody podle dat zdravotních pojišťoven platí zhruba půlka z nich. Důvod je, že se jedná především o ženy s dětmi. A ty volí zkrácené pracovní úvazky na dohodu o provedení práce [DPP] s výdělkem do deseti tisíc korun měsíčně. Což je zprošťuje od plateb do zdravotního a sociálního systému. Příjem si dorovnávají humanitární dávkou ve výši pěti tisíc korun měsíčně na osobu po dobu šesti měsíců. Následně se dávka sníží na životní minimum.
Podle poradkyně generální ředitelky pro pracovněprávní vztahy Svazu průmyslu a dopravy ČR [SP ČR] Jitky Hejdukové ukrajinské ženy při uplatnění na trhu práce narážejí na dva zásadní problémy.
Je to jazyková bariéra. Druhý je péče o jejich děti. A i když vidíme, že mají, jak se ta válka prodlužuje, stále silnější zájem o práci, ve chvíli, kdy mají nastoupit na směnný provoz, mají problém, kdo se postará o děti. Řešení je, když se vzájemně dohodnou na hlídání, ne vždy to ale funguje,“ uvedla Hejduková v nedávném podcastu FinTag.cz.
V něm potvrdila i současnou praxi, kdy běženci z Ukrajiny volí DPP: „Pokud je ten jejich pracovní výkon spojen jen s těmi nepojistitelnými úvazky, tak je to pouze o nákladech v podobě té humanitární dávky.“
Česko a celkové náklady na uprchlickou krizi
Ne nezanedbatelné jsou pak i výdaje zdravotních pojišťoven na uprchlíky z Ukrajiny. Všeobecná zdravotní pojišťovna vyčíslila své dosavadní náklady na cca miliardu korun. Podle jejích zástupců náklady budou ale ještě vyšší.
