Einstein byl jedním z nejgeniálnějších lidí na světě.
Díky jeho chytrosti spoustu lidí věřilo tomu, co kdy napsal, nebo řekl. Stejně tak jako jeho receptu na štěstí. Psal se rok 1922, když Albert Einstein dal japonskému kurýrovi dva lístky. Na nich byly napsány dvě poznámky, které sám Albert označil a nadepsal jako “teorii štěstí”. O těch ještě do nedávna nikdo nevěděl. Na světlo světa se záhadným způsobem dostaly až téměř po jednom století.
Díky jeho chytrosti spoustu lidí věřilo tomu, co kdy napsal, nebo řekl. Stejně tak jako jeho receptu na štěstí. Psal se rok 1922, když Albert Einstein dal japonskému kurýrovi dva lístky. Na nich byly napsány dvě poznámky, které sám Albert označil a nadepsal jako “teorii štěstí”. O těch ještě do nedávna nikdo nevěděl. Na světlo světa se záhadným způsobem dostaly až téměř po jednom století.
A jak už jsme psali v titulku, oba lístky – recepty na štěstí, byly vydraženy. Stalo se tak posledního října tohoto roku v Jeruzalému a takzvaný recept na štěstí se prodal za 1,3 milionů eur. To je celkem směšná cena za štěstí, ne? Zde můžeme použít větu: “A pak že si štěstí za peníze nekoupíš”.
1. A co vlastně oba lístky obsahovaly za slova? Na prvním lístku stálo: Tichý a jednoduchý život přináší víc štěstí, než snaha o úspěch spojená s věčným nepokojem.
2. Na druhém lístku bylo zase napsáno: Kde je vůle, tam je i cesta.
Údajně mu tenkrát řekl “Pokud budete mít dostatek štěstí, poznámky se pro vás stanou cennějšími, než nějaké spropitné.” I když lístky neměly žádnou hodnotu, poskytovaly náhled do myšlenkových pochodů nejznámějšího vědce na světě. To alespoň tvrdí Roni Grosz, který je archivářem na Hebrejské univerzitě v Jeruzalému. Poznámky ale svou cenu získaly a to hlavně kvůli tomu, že je Albert napsal v době, kdy získal Nobelovu cenu za přínos pro vědu v oblasti fyziky. V tu chvíli byl už totiž obrovskou celebritou.